| kód | název | hodnocení |
|---|---|---|
| V0312-2-D-(2) | TEPELNÁ OCHRANA | Za každý objev 1 S |
| Bez jídla lze vydržet týdny, bez vody dny, bez tepelné ochrany pouze hodiny. Při tepelné ochraně člověka v přírodních podmínkách jsou ve hře 4 faktory: pro venkovní teplotu platí rovnice O = K – T K... minimální tepelný komfort-pro spaní 25 °C, pro bivak ve stoje 20°C, pro pochod 5°C T... předpokládaná minimální venkovní teplota-letní průměr v Praze 10°C, na Gerlachovce -5°C, na Everestu -40°C, v base campu pod Everestem -20°C O...isolační schopnost oděvu ve °C -tenký (300 g) vlněný svetr O je 5 °C, silný (700 g) vlněný svetr O je 10°C, kvalitní péřová bunda (1400g) O je 25°C , kvalitní péřový spacák (1800g) O = 25°C Takže příkladně určení oblečení pro spaní v base campu pod Everestem : K = 25°C, T = -20°C pak O musí být =45°C a tomuto požadavku odpovídá kvalitní péřový spacák + silný vlněný svetr + 2 svetry lehké silný vítr: při 5°C sníží teplotu na –10°C,při –10°C na -30°C, při -30°C až na -60°C Z toho je vidět, že při velkém větru se dá i u nás zmrznout zcela bez problémů tělesný režim: náš tepelný komfort samozřejmě závisí na našem pohybu- ve spánku naše tělo produkuje 200 KJ/hod, v sedě 280 KJ/hod, vstoje 400 KJ/hod, při podupávání 600 KJ/hod A nesrovnatelně více energie uvolňuje naše tělo při výstupu s těžkým báglem, kdy už vůbec nejde o ztrátu tepla, ale právě naopak. Z toho vyplývá, že v mrazivých podmínkách záchranou při nedostatečném oblečení může být právě pohyb. vlhkost: ochrana proti vlhkosti se zdá být jednoduchá, máme k dispozici pláštěnky, ponča, neoprén, jachtařské komplety z umělých materiálů. Tato ochrana je však příčinou vlhkosti vnitřní, kterou produkuje naše tělo v nepromokavém, ale také neprodyšném obalu, ve formě potu, nebo vydechovaných par. Podobně se objeví vlhkost ve stanu při vaření, kondensaci dechu, který se při nízké teplotě sráží na plachtě stanu. Proti vnitřní vlhkosti lze částečně bojovat, oblékat se co nejméně, na hranici tepelného komfortu, nebo používat moderní, ovšem drahé tzv. termooblečení z vodoodpudivých vláken (polypropylen), které pot transportují z povrchu těla do vrchních vrstev prodyšného, ale pro vodu nepropustného oblečení. TVOJE ÚKOLY budou výzkumného charakteru: S použitím získaných znalostí na výpravách a na táboře zjisti respektive odhadni hodnotu O pro své oblečení, abys našel nejlepší způsob vybavení do jakéhokoliv počasí: pro turistický pohyb a pobyt v rovině i v horských oblastech pro přenocování v přenosném, turistickém stanu pro bivak bez použití stanu (např.V0206 –18 ) a to : 1) v létě v teplotním rozmezí 20 – 35 °C (nácvik pobytu v tropech, nebo na poušti) 2) na jaře a na podzim v teplotním rozmezí 0 – 20 °C ( nácvik pobytu a pohybu v tundře a za polárním kruhem) 3) v zimě v rozmezí 5 - -20°C ( nácvik pohybu a pobytu v Arktidě, Antarktidě, na Aljašce) Jde celkem o 9 kombinací, takže to je úkol dlouhodobý. Pro jeho plnění by bylo vhodné mít příruční teploměr a svá pozorování tepelného komfortu v závislosti na venkovních podmínkách (teplotě, větru, vlhkosti), svém oblečení a svém pohybu zapisovat do Expedu. Sem zapisuj nebo vylepuj i nové informace z literatury, nebo outdorových časopisů o optimálním oblečení. Výsledkem by mělo být, že při pohledu na venkovní teploměr, vítr, a úroveň vlhkosti budeš schopen se optimálně obléct. Každou z 9 kombinací uzavři shrnutím zkušeností („ výzkumnou zprávou“) za kterou si připiš 50 S. Pro tento výzkum využívej skautských výprav, skautského tábora, rodinné dovolené, ale i možnosti zkoušet uvedené věci v blízkosti chalupy, chaty, na zahradě, či na balkoně |
||