| kód | název | hodnocení |
|---|---|---|
| V0610-1-D-(1,2,3,4) | OSADNÍK 1 – DOVEDNOSTI (pro pokročilé) | každá dovednost = 50S |
| Podíváme-li se do dlouhé historie člověka zjistíme, že se dokázal za potravou, jako lovec nebo sběrač semen a plodů, tedy jako nomád, podle potřeby stěhovat, ale že rovněž tak dokázal budovat stabilní obydlí, jak to konečně dokazují i jeho předchůdci – zvířata, budováním hnízd, nor a různých pelechů. Nomádskému způsobu života člověka zasadila ránu zemědělská revoluce, někdy před 10 000 lety, když připoutala člověka k jeho polím, tedy na jedno místo, což vedlo ke vzniku vesnic a měst, k rozvoji řemesel, průmyslu atd. A tak pojmu „osadník“ zde používáme pro člověka usazeného na jednom místě, který postupně zvelebuje svoje obydlí a okolí na rozdíl od nomáda, který je v neustálém pohybu.
„Pomsta nomádů„ je termín ze současné sociologické literatury a vyjadřuje skutečnost, že moderní doba přináší s sebou hledání práce po celém světě zcela obdobně, jako bylo hledání potravy v prvních fázích vývoje člověka a znamená tedy opouštění dlouhodobě stabilního bydliště. Jeden z největších dobrodruhů naší doby, Reinhold Messner, který jako první slezl všech 14 osmitisícovek a zcestoval celý svět,napsal: „Mé putování odráží rozervanost moderního člověka, který žije touhou po širém světě, když je doma, a strádá touhou po domově, když je ve světě.“ Nakonec si Reinhold koupil malý, starý hrad Juwel, který opravil tak, jak to dělají běžní chalupáři, udělal z něho museum a v podhradí začal pěstovat biopotraviny. A tak dospíváme k tomu, že moderní člověk touží obleknout jak kůži nomáda, tak kůži osadníka. Moderní doba ovšem umožňuje, že osadníkem se lze stát, aniž cokoliv o osadničení víme, protože všechno si lze zaplatit a koupit a také bydlení v paneláku připomíná osadníka již jen velmi vzdáleně i když i zvelebování bytu patří k „osadnickým“ dovednostem. Přesto většina lidí touží po bydlení „ve svém“, ať již v rodinném domku nebo na chalupě nebo chatě, kde by mohla realizovat svoje individuální představy o bydlení a životě. Přesto, že řadu věcí si dnes necháváme udělat od profesionálů „na klíč“, nejsou získané „osadnické zkušenosti“ zbytečné, protože nás posilují v našem sebevědomí a nezávislosti, ale i připravenosti na neodhadnutelnou budoucnost, ale jsou velice užitečné i při našem rozhodování ekonomickém a finančním nebo při výběru realizující firmy při jakékoliv výstavbě. Zatímco zvířata dovednosti potřebné pro stěhování i budování hnízd mají vrozené, lidé se jím musí naučit. Jaké dovednosti a znalosti jsou spojené s naším pojmem “osadník“? Oproti vlaštovce při stavbě hnízda toho musí dnešní osadník znát velice mnoho a proto následující výčet těchto znalostí a dovedností samozřejmě nemusí být zdaleka vyčerpávající: Znalosti: ekonomika a financování, architektura a design, kultura bydlení, přehled o stavebních materiálech, nářadí a zařizovacích předmětech, zahradnické znalosti Zkušenosti: s projektováním (viz poznámku k projektování dole), vyměřováním a měřením, zemními a výkopovými prácemi, pokládáním kanalizace, zednickými prácemi: přípravou malty, betonu, stavěním s použitím kamene, cihel , panelů, s prácemi tesařskými, pokrývačskými , topenářskými , podlahářskými, obkladačskými,natěračskými, malířskými, tapetováním, osvětlením, s vodoinstalací, elektroinstalací, dekorativním vybavení bytu, osázením zahrady… Úkol Osadník 1 tedy představuje získávání zkušeností ve všech oborech souvisejících s budováním osadnických staveb, vyhledáváním všech příležitostí k jejich získání: při pomoci rodičům nebo známým, či v rámci placeného zaměstnání. Za každou novou, osobně získanou praktickou dovednost a znalost (znalost na úrovni alespoň jedné knihy) nebo zvládnutou novou technologii si započítej 50 S. Takže jestliže jsi postavil v terénu z kamene 3x schody, tak si je můžeš započítat jen jednou a jedině při aplikaci nové technologie (např. stavba schodů v terénu pomocí boční dřevěné šablony) si je můžeš započítat znovu. Poznámka k projektování: protože vývoj jde kupředu závratným tempem, představuje kopírování starých projektů tzv. pesimalizaci, (jako opak optimalizace), neboli špatné nebo dokonce nejhorší řešení z hlediska: ekonomiky, energetické náročnosti, ekologie, rychlosti výstavby atd. Uvádí se, že do vzdělání projektantů je třeba investovat dostatečné finance, protože se to mnohonásobně vrátí (prý až 100x). Proto při amatérském projektování je třeba se dobře seznámit se stavem technologií, materiálů a nářadí, které jsou k dispozici nebo zvážit financování kvalitního projektu. Samozřejmě můžeme zcela záměrně pracovat se starými technologiemi, když nám půjde např. o záchranu starých, historických objektů. Příklady získávaných zkušeností: míchání malty, míchání betonu, hoblování prken, důkladná prohlídka supermarketu se stavebními materiály, totéž ohledně nářadí, totéž vzhledem k zařizovacím předmětům (doporučuji IKEU), prostudování knihy týkající elektroinstalace (ke stránkovému hodnocení četby ti náleží prémie 50 S), zdění, nahazování malty, položení kanalizace. Za uvedených 10 dovedností bys tedy získal celkem 500 S. Poznámka k hodnocení: protože tato hodnocení jsou značně schematická a mohou být co do náročnosti nevyvážená, a nelze je jednoduše provádět při současných nárocích na přesnost a tím i spravedlnost. Proto toto hodnocení ber trochu velkoryse a sportovně s tím, že podobně jako při zemětřesení nelze mluvit o nějaké velké spravedlnosti. Ale v našem případě jde přece jen o jistý druh hry a nikoliv o život. |
||