| kód | název | hodnocení |
|---|---|---|
| V1112-6-D-(1) | VÝSTUP NA VRCHOL | Hora podle výšky - max. ?S Výstup ve sněhu - dvojnásobek S |
| My, když mluvíme o vrcholech a osmitisícovkách, máme většinou na mysli vrcholy symbolické. Ale roveři, oldskauti, ale už i někteří skauti a skautky stoupají i na skutečné velehory. Vždyť Messner ve svých pěti letech s otcem vystoupil na třítisícovku. Tak jak to budeme počítat? Bude to trochu složitější, ale snad to zvládneme. Úkol je vymyšlen pro libovolný vrchol, kde obtížnost stoupá samozřejmě s výškou. Za tím účelem platí 8 pásem obtížnosti, které mají rozdílné hodnocení ve svemech. Podmínkou pro započtení vrcholu je, že dosažení vrcholu musí zahrnovat minimálně 40% jeho nadmořské výšky, absolvované v nejvyšší partii pěšky. 1. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 0 – 1000 m – zisk S je 0,1 výšky vrcholu (0 – 100 S) 2. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 1000 – 2000 m – zisk S je 0,2 výšky vrcholu (200 – 400 S) 3. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 2000 – 3000 m – zisk S je 0,3 výšky vrcholu (600 – 1000 S) 4. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 3000 – 4000 m – zisk S je 0,4 výšky vrcholu (1200 – 1600 S) 5. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 4000 – 5000 m – zisk S je 0,5 výšky vrcholu (2000 – 2500 S) 6. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 5000 – 6000 m – zisk S je 0,6 výšky vrcholu (3000 – 3600 S) 7. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 6000 – 7000 m – zisk S je 0,8 výšky vrcholu (4800 – 5600 S) 8. výkonnostní pásmo: vrchol o výšce 7000 a více m – zisk S je 1,0 výšky vrcholu (7000 a více S) 1. příklad: Výstup na Sněžku (1602 m): 40% výšky = 641 m, takže jít pěšky je nutno minimálně z výšky 1602 – 641 m = 961 m. Zisk svemů bude 1602 x 0,2 = 320 S (vrchol Sněžky patří do 2. výkonnostního pásma). 2. příklad: Výstup na Vichren (2915 m) (Pirin, Bulharsko): 40% výšky = 1166 m, takže jít pěšky je nutno minimálně od 2915 – 1166 m = 1749 m. Zisk svemů bude 2915 x 0,3 = 875 S (vrchol Vichrenu patří do 3. výkonnostního pásma). 3. příklad: Výstup na Everest (8850 m): 40% výšky = 3540 m, takže jít pěšky je nutno minimálně od 8850 – 3540 m = 5310 m. Zisk svemů bude 8850 x 1,0 = 8850 S (vrchol Everestu patří do 8. výkonnostního pásma). Protože na řadu vrcholů dnes vedou lanovky a výhled z nich přes to stojí za to, zaplatíme naši pohodlnost tím, že takto „dobytý vrchol“ si budeme počítat vždycky pouze 20 S. Mnohem obtížnější jsou výstupy k vrcholkům hor v zimě – patří k velice obtížným a vysoce ceněným výstupům. V tomto směru je proslulá nejvyšší hora amerického kontinentu Mount McKinley, ležící na Aljašce, vysoká 6194 m, na které panují velice drsné klimatické podmínky: až – 50 °C a vysokohorské bouře, dosahující rychlosti až 220 km/hod. Pokud tedy na nějaký vrchol vystoupáš v zimě, kdy na zemi leží sněhová pokrývka, bude tvůj zisk činit dvojnásobek výstupu letního. Musíš samozřejmě dodržet podmínky uvedené výše (40 % výšky vrcholu). Pokud stoupáš na horu, kde leží sníh celoročně, platí dvojnásobý zisk svemů také. Pokud sníh neleží na celé trase, ale minimálně na polovině cesty ano, započítej si polovinu svemů navíc. Příklad: Výstup na Komáří vrch (991 m) musíš začít alespoň z výšky 991 – 40% = 594 m. Vrchol patří do 1. výkonnostního pásma, proto bys za jeho zdolání získal 991 : 10 = 99 S. Pokud bys ale šel v zimě, bude tvůj zisk dvojnásobný, tedy 198 S. A nemyslíš, že by bylo zajímavé zahrnout do tvé Nejkrásnější sbírky i velehory? Něco o tom napsat, vyfotit. Všimni si, co vychází na toto téma knížek, možná, že ti jednou také nějaká vyjde. Ale ta bude muset být opravdu zajímavá, něčím originální, protože konkurence je veliká. |
||